Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2015

44. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. října v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 10. do 1. 11. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Ideální viditelnot mají pouze ranní planety, kdy dominuje dvojice jasných planet Venuše a Jupiteru, přičemž poblíž je také slabší Mars. Tento týden provádí spolu takový malý taneček, když se k sobě navzájem různě blíží a vzdalují. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 27. října. První bezměsíčné noci pak přinese následující víkend.

Planety:
Krásné setkání planet nabízí ranní obloha. Venuše (–4,4 mag) je nejjasnější. Začátkem týdne je k ní velmi blízko také Jupiter (–1,8 mag). V dalších dnech postupně Venuše dohání slabší Mars (1,7 mag). V první polovině týdne je tu při dobrém počasí pro nadšence také Merkur, který dosahuje až –1 mag a je tedy sice nízko, ale zato poměrně snadno viditelný i za pokročilého úsvitu.

Aktivita Slunce odpovídá i počtu viditelných skvrn a je tedy dlouhodobě nízká. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Družicová pozorování i snímky z ISS ukázaly monstrózní hurikán Patricia, který dosáhl nejvyššího stupně 5 a dokonce je považován za největší hurikán, jaký se kdy na západní polokouli vyskytl. Těsně předtím, než zasáhl pobřeží jihozápadního Mexika, dosahoval zde vítr až 320 km/h. Později „zeslábl“ na 250 km/h, což stále znamená stupeň 5.
  • NASA představila finální vzhled rakety SLS, které bude dominovat oranžová centrální část. Připravují se dvě varianty, jedna pro let s lidskou posádkou a druhá nákladní verze. Více je v češtině pod odkazem na Kosmonautixu.
  • Jak se ukázalo díky animaci, brázdy na povrchu Pluta jsou poměrně hluboké (přes jeden kilometr). Také jsme konečně mohli spatřit všechny měsíce Pluta na jednom obrázku. Zajímavý je tvar měsíčku Kerberos, který dává tušit, že vznikl srážkou dvou menších objektů.
  • Začíná se zužovat výběr přistávacích míst pro evropský marsovský rover ExoMars. Nejvýše na listině je Oxia Planum.

Výročí

  • 28. října 1920 (95 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.
  • 29. října 1950 (65 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P
  • 1. listopadu 1830 (185 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a ranní planety
  • Výročí: Harlow Shapley
  • Výročí: Tsutomu Seki
  • Výročí: Little Joe 5
  • Výročí: Charles T. Kowal
  • Výročí: Graham E. Bell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Edward Ney, Gary Hug, Stickney


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »